Stříbrné pamětní mince ČR

KATALOG MPCZ

MPCZ 01 – 1.výročí schválení Ústavy ČR
MPCZ 02 – 650. výročí založení praž. arcibiskupství a položení zákl. kamene ke Katedrále sv.Víta
MPCZ 03 – 50. výročí vylodění spojenců v Normandii
MPCZ 04 – 125. výročí zahájení provozu první koněspřežné městské tramvaje v Brně
MPCZ 05 – Ochrana a tvorba životního prostředí
MPCZ 06 – 50. výročí vítězství nad fašismem
MPCZ 07 – 200. výročí narození P.J.Šafaříka
MPCZ 08 – 50. výročí založení OSN
MPCZ 09 – 100. výročí zahájení činnosti České filharmonie
MPCZ 10 – 100. výročí narození Karla Svolinského
MPCZ 11 – 200. výročí narození Jean-Baptista Gasparda Deburaua
MPCZ 12 – 200. výročí České mše vánoční Jakuba Jana Ryby
MPCZ 13 – 100. výročí výroby prvního osobního automobilu ve střední Evropě – Präsident
MPCZ 14 – 1000. výročí úmrtí sv. Vojtěcha
MPCZ 15 – 100. výročí založení České amatérské atletické unie a konání nejstaršího běhu Běchovice-Praha
MPCZ 16 – 650. výročí založení kláštera Na Slovanech-Emauzy
MPCZ 17 – 650. výročí založení University Karlovy
MPCZ 18 – 200. výročí narození Františka Palackého
MPCZ 19 – 150. výročí narození Františka Kmocha
MPCZ 20 – 800. výročí korunovace Přemysla I. Otakara českým králem,
MPCZ 21 – 50. výročí založení Organizace Severoatlantické smlouvy NATO
MPCZ 22 – 200. výročí založení Akademie výtvarných umění
MPCZ 23 – 100. výročí založení Vysokého učení technického v Brně
MPCZ 24 – 100. výročí narození Ondřeje Sekory
MPCZ 25 – 100.výročí narození Vítězslava Nezvala
MPCZ 26 – 700. výročí měnové reformy Václava II. a zahájení ražby pražských grošů
MPCZ 27 – Zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny Světové banky v Praze
MPCZ 28 – 150. výročí narození a 100. výročí úmrtí hudebního skladatele Zdeňka Fibicha
MPCZ 29 – Počátek nového tisíciletí
MPCZ 30 – 200. výročí narození Františka Škroupa
MPCZ 31 – 100. výročí založení Českého fotbalového svazu
MPCZ 32 – 100. výročí narození Jaroslava Seiferta
MPCZ 33 – 250. výročí úmrtí Kiliána Ignáce Dientzenhofera
MPCZ 34 – Zavedení jednotné evropské měny euro jako oběživa
MPCZ 35 – 750. výročí úmrtí sv. Zdislavy z Lemberka
MPCZ 36 – 100. výročí úmrtí Emila Holuba
MPCZ 37 – 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem
MPCZ 38 – 150. výročí narození Mikoláše Alše
MPCZ 39 – 150.výročí narození Jaroslava Vrchlického
MPCZ 40 – 150. výročí narození Josefa Thomayera
MPCZ 41 – 100. výročí první elektrifikované trati z Tábora do Bechyně
MPCZ 42 – 100. výročí ustavení Svazu lyžařů v Čechách
MPCZ 43 400. výročí úmrtí Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan
MPCZ 44 – Vstup České republiky do Evropské unie
MPCZ 45 – 250. výročí sestrojení bleskosvodu Prokopem Divišem
MPCZ 46 – 150. výročí narození Leoše Janáčka
MPCZ 47 425. výročí prvního vydání Kralické bible
MPCZ 48 – 100. výročí narození Jana Wericha a Jiřího Voskovce
MPCZ 49 – 100. výročí výroby prvního automobilu v Mladé Boleslavi
MPCZ 50 – 200. výročí bitvy u Slavkova
MPCZ 51 – 450. výročí narození Mikuláše Dačického z Heslova
MPCZ 52 – 250. výročí narození F.J.Gerstnera a 200. výročí zahájení výuky na pražské polytechnice
MPCZ 53 – 150. výročí založení Střední um.prům. školy sklářské v Kamenickém Šenově
MPCZ 54 – 500. výročí úmrtí Matěje Rejska
MPCZ 55 – 700. výročí vymření Přemyslovců po meči
MPCZ 56 – 100. výročí narození Jaroslava Ježka
MPCZ 57 – 550. výročí založení Jednoty bratrské
MPCZ 58 – 650, výročí položení základního kamene Karlova mostu
MPCZ 59 – 100. výročí narození Jarmily Novotné
MPCZ 60 – 50. výročí vypuštění první umělé družice Země
MPCZ 61 – 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic
MPCZ 62 – 100. výročí úmrtí stavitele a mecenáše Josefa Hlávky
MPCZ 63 – Vstup České republiky do Schengenského prostoru
MPCZ 64 – 150. výročí narození Viktora Ponrepa
MPCZ 65 – 100. výročí založení Národního technického muzea
MPCZ 66 – 100. výročí založení Českého svazu ledního hokeje
MPCZ 67 – Předsednictví ČR v Radě Evropské unie
MPCZ 68 – FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování
MPCZ 69 – 100 let od dosažení severního pólu
MPCZ 70 – 400. výročí úmrtí rabího Jehuda Löw ben Becalel
MPCZ 71 – 400 let od formulování prvních dvou Keplerových zákonů
MPCZ 72 – 600. výročí sestrojení Staroměstského orloje
MPCZ 73 – 150. výročí narození Gustava Mahlera
MPCZ 74 – 150. výročí narození Alfons Mucha
MPCZ 75 – 700. výročí nástupu Jana Lucemburského na trůn, a jeho sňatek s Eliškou   Přemyslovnou
MPCZ 76 – 100. výročí narození Karel Zeman
MPCZ 77 – 200. výročí Zahájení výuky na pražské konzervatoři
MPCZ 78 – 100. výročí První dálkový let Jana Kašpara
MPCZ 79 – 500. výročí narození Jiří Melantrich z Aventin
MPCZ 80 – 400. výročí úmrtí Petra Voka z Rožmberka
MPCZ 81 – 200. výročí narození Karel Jaromír Erben
MPCZ 82 – 400. výročí úmrtí Rudolf II.
MPCZ 83 – 100. výročí narození Jiřího Trnky
MPCZ 84 – 150. výročí Založení České obce sokolské
MPCZ 85 – 100. výročí založení Junáka
MPCZ 86 – 100. výročí narození Kamila Lhotáka
MPCZ 87 – 100. výročí otevření Obecního domu v Praze
MPCZ 88 – 20 let ČNB a české měny
MPCZ 89 – 250. výročí narození Aloyse Klara
MPCZ 90 – 100. výročí narození Beno Blachuta
MPCZ 91 – 750. výročí založení klášteru Zlatá Koruna
MPCZ 92 – 100.výročí narození Josefa Bicana
MPCZ 93 – 100.výročí narození Otty Wichterleho

Trocha historie:

Emise pamětních mincí ČNB
Emise pamětních mincí samostatného českého státu v roce 1993 plynule navázala na emisi pamětních stříbrných mincí bývalé ČSFR. V porovnání s obdobím před listopadem 1989 však došlo k několika významným změnám. Oproti minulosti má ze zákona výhradní právo vydávat bankovky a mince, jakož i mince pamětní, ČNB. Emise pamětních mincí proto není záležitostí státu, jak se část veřejnosti domnívá a jak tomu skutečně v minulosti bylo, nýbrž je v pravomoci právního subjektu od státu v užším slova smyslu odlišného, tzn. ČNB. O vydání mincí s konečnou platností rozhoduje bankovní rada ČNB, která v rámci svých kompetencí odpovídá v obecné rovině za realizaci práva ČNB vydávat peníze. Její rozhodnutí i v této oblasti jsou součástí celého komplexu rozhodnutí přijímaných při naplňování účelu zákona o ČNB. Jedním z prvních těchto rozhodnutí bylo založení nové tradice stříbrných pamětních mincí v nominální hodnotě 200 Kč, které bylo spojeno s úpravou technických parametrů: hmotnosti, ryzosti kovu a průměru mincí.  V roce 2011 přibyla i pamětní stříbrná mince s nominálem 500Kč.

Témata a plán ražby
Pokud jde o tematickou stránku, ČNB pokračuje v úspěšné praxi uplynulých dob v tom smyslu, že ve spolupráci s veřejností připravuje plány emise pamětních stříbrných mincí na pětiletá období. V určitém předstihu se o náměty na pamětní mince požádá velmi široké spektrum státních i regionálních orgánů, akademické obce a sdružení občanů nejrůznějších profesních i kulturních zaměření, sportovní a další organizace a instituce. Z bohatého souboru návrhů se pak vyberou ty nejvýznamnější. Kritériem významnosti je všeobecné povědomí o výročí a jeho “kulatost”. Důležitou roli při výběru hraje i snaha vybírat náměty z různých oborů. V porovnání s obdobím před rokem 1989 se výrazně rozšířily možnosti výběru oslavovaných událostí nebo osobností, například o témata náboženská nebo o témata či osobnosti dříve ideologicky nepřijatelné. Odborný aparát připravující návrh emisního plánu tak má snahu vytvořit co nejpestřejší soubor zahrnující výročí z různých oborů umění, vědy, techniky, sportu i významná výročí z historie české státnosti. O významu jednotlivých událostí mohou být samozřejmě kdykoliv vedeny spory, neboť subjektivně nahlíženo se může určité regionální nebo profesní výročí zdát neoprávněně opomenuto. Po několika kolech projednávání je plán ražby zpravidla po drobných úpravách schválen bankovní radou ČNB. Plán ražby je závazný a jen ve zcela výjimečných případech, opět pouze na základě rozhodnutí bankovní rady ČNB, může být vydání zpravidla čtyř mincí v jednom roce doplněno další mincí k připomenutí velmi významné aktuální událostí.

Způsob výběru návrhů
Rovněž ve způsobu výběru návrhů nedošlo k žádné významné změně v porovnání s minulostí. ČNB vyhlašuje veřejné anonymní soutěže na návrhy mincí, do nichž může svými sádrovými modely přispět kdokoliv. Pouze ve výjimečných případech, v časové tísni, byly vypsány neanonymní soutěže, do nichž byli vyzváni autoři, podle jejichž návrhů již byly mince v minulosti realizovány. V časové tísni byly například tímto způsobem v opakované soutěži vybrány návrhy na mince vydané u příležitosti konání výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze a u příležitosti vydání bankovek a mincí společné evropské měny 1. ledna 2002. Žádný návrh pamětní mince nebyl zadán individuálně předem vybranému autorovi. Způsob výběru návrhů na mince v neomezených anonymních soutěžích je velmi příznivě hodnocen výtvarnickou veřejností, neboť dává šance zejména mladým začínajícím výtvarníkům, mnohdy ještě studentům. Nutno říci, že právě oni tuto šanci v hojné míře využívají.

Komise pro posuzování návrhů
Z návrhů, které jsou do soutěže podány, vybírá ty nejhodnotnější Komise pro posuzování návrhů, která je poradním orgánem ředitele sekce peněžní a platebního styku. Komise hodnotí návrhy ve třech kolech, uděluje ceny a doporučuje podle jejího názoru nejkvalitnější návrh k realizaci bankovní radě. O realizaci jednotlivých návrhů rozhoduje s konečnou platností bankovní rada ČNB. Je zajímavé, že tento z hlediska teorie i praxe laický sbor rozhodl v některých případech odvážněji než Komise. Tak byly například vybrány k realizaci již zmíněná první pamětní mince k 1. výročí schválení Ústavy České republiky (návrh tehdy studentky Jitky Jelínkové) a návrh studenta Otakara Duška na již zmíněnou minci vydanou u příležitosti zasedání MMF v Praze v roce 2000. Zejména změnu doporučení k realizaci první české pamětní stříbrné mince je nutno chápat jako výběr velmi předvídavý a symbolický, neboť křehká rovnováha stavby vnějškově nepříliš sourodých prvků na minci s problematicky čitelnou heraldickou symbolikou je pro českou Ústavu jako výraz státnosti mnohem typičtější než původně k realizaci navrhovaný monumentální a hrdý český lev. Bankovní rada změnila rozhodnutí komise v uplynulých deseti letech pouze v několika ojedinělých případech. Pro její rozhodování jsou stanovena určitá “pravidla hry”. Bankovní rada nemusí rozhodnutí Komise respektovat a může rozhodnout o realizaci jiného návrhu. Může však vybrat pouze z těch návrhů, které v soutěži obdržely 1. až 3. cenu. Pokud bankovní rada není ochotná akceptovat k realizaci žádný z oceněných návrhů, je soutěž zrušena a následuje vypsání nové soutěže. I tento případ se již v minulosti stal. Bankovní rada však rovněž respektuje jednoznačný názor Komise, který se třeba projevil tím, že v soutěži byla udělena pouze 1. cena a zbývající návrhy se rozdělily o odměny. Bankovní rada tak neměla možnost volby, ale návrh po vysvětlení akceptovala. V devítičlenné Komisi hodnotící sádrové návrhy se od roku 1993 dosud vystřídalo 16 výtvarných pedagogů, výkonných výtvarníků, historiků umění a představitelů mincovny. Jednání se účastní rovněž odborný poradce pro dané téma, který však má pouze poradní hlas. Všem členům je nutné za jejich účast na jednáních poděkovat, neboť jejich funkce je v podstatě čestná a jejich jedinou odměnou je stříbrná mince vyrobená podle návrhu, na jehož výběru se podíleli. V případě zlatých mincí odměňováni nejsou. České pamětní mince je nutné posuzovat jako celek. Každá mince je jiná a snahou Komise je vyhnout se zavedeným klišé. Každé hodnocení je hledáním něčeho nového. Nezastupitelná pro vysokou úroveň hodnocení návrhů je účast pedagogů Akademie výtvarných umění a Vysoké školy uměleckoprůmyslové – profesorů Jana Hendrycha, Zdeňka Zieglera a Jana Solpery, ředitele Střední uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou prof. Jiřího Dostála, výtvarníků Jana Háska, Josefa Hvozdenského, Milana Knoblocha a Zdenka Preclíka, historiků umění dr. Josefa Holešovského, dr. Evy Křížové, dr. Zdenky Mikové a dr. Věry Němečkové. Velkým přínosem pro činnost Komise byl příchod poradce pro projekt řady zlatých mincí “Deset století architektury” akademického architekta ing. Miroslava Řepy, kurátora dnes už legendární stejnojmenné výstavy, která proběhla v roce 2001. Jednání Komise však nejsou jen poklidnou výměnou názorů. Diskuse při hledání konsensuálního řešení jsou sice někdy velmi ostré, ale korektní. Jeden z členů Komise dokonce na svou funkci rezignoval poté, co ostatní členové jednomyslně v rozporu s jeho názorem udělili první cenu jinému návrhu, než který on k realizaci navrhoval. Bankovní rada tehdy soutěž anulovala a byla vypsána soutěž nová. První soutěže na návrhy českých mincí po vzniku dvou samostatných států kupodivu – vzhledem k absenci slovenských výtvarníků – nebyly méně početně obeslány. Rozdělení státu soutěžím na kvalitě neubralo. Účast slovenských výtvarníků v soutěžích by však nepochybně byla obohacením. V jednom případě byli osloveni s výzvou pro účast v neanonymní soutěži a někteří z nich ji přijali.

Autoři návrhů mincí
V pasáži o autorech návrhů na mince z drahých kovů je třeba vyzvednout dvě osobnosti, které výrazně ovlivnily vývoj české medailérské a mincovní tvorby nejen v uplynulém desetiletí. Jsou jimi Jiří Harcuba, který letos v prosinci oslaví 75. narozeniny, a Jiří Dostál, dlouholetý ředitel Střední uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné školy v Jablonci. Role Jiřího Harcuby v československé a české mincovní tvorbě v uplynulých 35 letech přesahuje rámec tohoto příspěvku. Stačí připomenout jeho přínos v pojetí modelace odchylující se od tradičního provedení španielovské školy, inovace v oblasti písma i dynamické lvy ve státních znacích. Důkazy o jeho kvalitách a významu lze nalézt v jeho dílech, v dílech jeho žáků a těch, které svou tvorbou ovlivnil. Nutné je rovněž připomenout jeden z jeho méně známých nápadů. Byla to myšlenka uskutečnit zcela volnou soutěž na návrhy mincí, které by nebyly omezeny ničím, ani možností technické realizace předložených návrhů. Soutěž úspěšně proběhla v řadě kategorií – od grafických návrhů až po trojrozměrné modely. Díky ní byl “objeven” tehdejší student Uměleckoprůmyslové školy v Praze Otakar Duška se svým grafickým pojetím mincí. Jiří Dostál je sice méně slavný a nápadný, ale skutečnost, že z jeho podnětu a jeho zásluhou vznikla na uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou třída se specializací na tvorbu mincí a medailí a že tato specializace byla posléze zařazena do systému vyššího odborného studia, z něj činí osobnost pro mincovní a medailérskou tvorbu neméně významnou. Škola má velmi bohatou minulost a významnou současnost. Jejím absolventem byl zakladatel československého mincovnictví Otakar Španiel. Ve škole dnes učí i další její absolventka, autorka dvou českých mincí a žačka Jiřího Harcuby, Jitka Jelínková. Autory mincí jsou i učitelé školy Petr Horák a Luboš Charvát. Obě dvě mince Jitky Jelínkové mají jako solitéry v české mincovní tvorbě své nezastupitelné místo a dokazují, že značná míra stylizace a abstrakce je přijatelná i pro tak oficiální artefakty, jakými jsou pamětní mince. Absolventů školy, z nichž se někteří opakovaně stali autory českých pamětních mincí, je dnes celá řada a jejich jména si nepochybně vydobudou takové uznání, jaké dnes přísluší jménům Kozák, Oppl, Věneček, Vitanovský, Truhlíková a další. Těmto uznávaným tvůrcům dnes v soutěžích konkurují donedávna zcela neznámí Pavel Jekl, Josef Oplištil, Petr Pyciak, Josef Šafařík a jiní. Nelze se nezmínit také o těch autorech návrhů na mince, kteří sice nerealizují příliš často, ale jejichž návrhy jsou v soutěžích zárukou kvality a vysoké úrovně. Patří k nim Josef Bejvl, Milena Blašková, František Skrbek a Majka Wichnerová. A pochopitelně o jednu či více generací mladší nadějní studenti, kteří mnohdy brilantně zvládli řemeslo a jenom čekají na svůj “velký nápad”. Díky absolventům jablonecké školy, kteří se stali studenty pražských UMPRUM i AVU, se mincovní a medailérská tvorba stává populární mezi dalšími studenty obou škol. Možná tak v příštích letech vyroste stejně silná generace autorů, jaká se objevila mezi studenty a absolventy UMPRUM i AVU v 60. letech minulého století a která v podstatě vystřídala generaci Otakara Španiela a jeho vrstevníků a žáků. Na čtyřiceti českých pamětních stříbrných mincí se dosud autorsky podílelo celkem 18 výtvarníků, z nichž téměř polovina jsou studenti nebo svou první minci jako studenti realizovali. Jiří Harcuba a Ladislav Kozák jsou co do počtu vítězných návrhů pamětních stříbrných mincí nejúspěšnější. Oba jich dohromady realizovali téměř polovinu. Přestože se jejich jména ve výčtu autorů často opakují, je řada českých pamětních mincí velmi pestrá, například každý z pěti portrétů podle návrhů Ladislava Kozáka je koncipován jinak.

První české stříbrné pamětní mince
V rámci tohoto příspěvku se nelze podrobně věnovat všem z více než padesáti mincí vydaných v uplynulých deseti letech. S vědomím, že některé z nich budou nezaslouženě opomenuty, však mohu zmínit pouze ty, které je dobré z nějakého důvodu zvlášť připomenout. Některé mince již byly zmíněny v souvislosti s jejich autory,u dalších lze doplnit alespoň některé zajímavé informace. První česká pamětní mince byla vydána 15. prosince 1993 k 1. výročí schválení Ústavy České republiky. Byla ražena ve vídeňské mincovně a sběratelskou veřejností nebyla přijata příliš nadšeně. O realizaci návrhu Jitky Jelínkové rozhodla, jak již bylo zmíněno, bankovní rada ČNB, která dala přednost studentce před jejím učitelem a tehdejším rektorem pražské VŠUP Jiřím Harcubou. Druhou mincí, jejíž autorkou je Jarmila Truhlíková-Spěváková, byla dvousetkoruna k 650. výročí založení pražského arcibiskupství a položení základního kamene ke Katedrále sv. Víta. Tu naopak sběratelská veřejnost přijala velmi příznivě a její varianta ve špičkovém provedení patří mezi nejvyhledávanější české mince (její cena se na aukcích blíží k 15 000 Kč). I tuto minci razili ve Vídni. Dále je třeba zmínit minci Jarmily Truhlíkové-Spěvákové k 50. výročí invaze v Normandii, zejména pro její myšlenkovou bohatost. V řadě ilustrativních mincí emitovaných k této příležitosti v různých zemích představuje svým vnitřním obsahem světlou výjimku. Určitým zklamáním proto byl přístup britské Royal Mint v Llantrisantu. Mincovna, která Českou republiku do účasti v projektu ražby mincí k 50. výročí invaze pozvala, nezvládla ani redukci sádrového návrhu, ani ražbu. ČNB musela řadu vadných mincí odmítnout a vrátit. Protože britská mincovna nebyla schopna mince dodatečně včas vyrobit, byla ČNB nucena redukovat počty mincí svým obchodním partnerům, kteří na ni poněkud neoprávněně zanevřeli. I tato mince proto patří mezi sběrateli k těm vzácnějším. Naproti tomu kremnická mincovna, která v roce 1994 razila minci ke 125. výročí zahájení provozu koněspřežné tramvaje v Brně, překonala kvalitou ražby všechna očekávání i vše, co v minulosti razila pro společný stát Čechů a Slováků.

Vznik České mincovny
Prvních pět českých pamětních stříbrných mincí bylo raženo ve čtyřech mincovnách. K Vídni, Llantrisantu a Kremnici se po roce ražby drobných mincí přiřadila v roce 1994 mincovna akciové společnosti Bižuterie v Jablonci nad Nisou. Třem nejstarším evropským mincovnám tak začal úspěšně konkurovat úplný nováček, který letos rovněž oslavuje 10. výročí svého založení. I kolegové z vídeňské mincovny, která do Jablonce dodává zlaté a stříbrné kotoučky, z nichž se mince razí, však velkoryse uznali, že mince s tématikou ochrany životního prostředí podle návrhu L. Kozáka byla v Jablonci vyražená lépe, než některé mince z produkce renomovaných mincoven s tradicí dlouhou několik století. Od té doby se všechny české pamětní mince razí právě v Jablonci.

Z historie České mincovny:
Česká mincovna rozvíjí vlastní výrobu i vlastní obchodní činnost. Výrobní provoz mincovny je vybaven moderními lisy značky Gräbener jak pro výrobu oběživa, tak pro pamětní ražby, dále je provoz vybaven vlastní nástrojárnou. Mincovna má tedy zcela pod kontrolou výrobu svých razidel. Polotovary pro výrobu oběživa i pro pamětní ražby jsou nakupovány v zahraničí u renomovaných evropských výrobců, neboť tuzemská výroba neexistuje. Roční výrobní kapacita je dimenzována na 500 milionů kusů oběžných mincí a 300 tisíc kusů pamětních mincí. Od roku 2002 je společnost držitelem certifikátu systému managementu jakosti ISO 9001:2000 od auditorské firmy Lloyd´s Register Quality Assurance. Společnost provozuje prodejny v Praze a v Jablonci nad Nisou a od roku 2010 také specializovaný internetový obchod. V současnosti má 66 zaměstnanců, jejím vlastníkem je česko-švýcarské konsorcium Monetica.

 JUDr. Leopold Surga

přebráno a doplněno z : (Bankovnictví 21.8.2003 strana 21, rubrika: SPECIÁL – numismatika)

Některé grafické podklady pro katalog převzaty s laskavým svolením z webu

České mince


 

Komentáře jsou uzavřeny.