El Calendario Azteca – Aztécký kalendář

 calendario azteca
Aztécký kalendář neboli Kámen Slunce (Piedra del Sol) jako jednokilová stříbrná mince je  opravdovou investiční i numismatickou lahůdkou a dle vyjádření některých odborníků je jednou z nejhezčích mincí na světě.

Specifikace :
Mincovna: Casa de Moneda
Oficiální distributor: Banco de Mexico
Země původu: Mexico
Materiál: Stříbro
Ryzost: 999/1000
Kvalita ražby: Proof ( Proof like, PP, Proof)
Zákonné platidlo: ano
Nominál: $ 100 (Cien pesos)
Průměr: 110 mm (bez ochranného pouzdra)
Síla: 11,5 mm
Hrana: hladká
Hmotnost: 1000 g  (32.15 oz)
Rok ražby: od 2007 dosud
Příslušenství: Etue, certifikát, lupa, brožura

6. prosince 2007 na akci pořádané v Národním muzeu antropologie v Mexico City Dr. Guillermo Ortiz, guvernér Banco de Mexico, dal do oběhu 1 kg stříbrnou minci  s názvem “Calendario Azteca” (Aztécký kalendář). Tato mince byla vyražena v roce 2007 jen v omezené ražbě 303 kusů pro celý svět. Ihned si získala obrovskou popularitu a proto je vydávána každoročně, kdy se na minci mění pouze rok ražby. Každý rok se vydává ve velmi limitovaném nákladu 1500 kusů pro celý svět. (2007 – 303ks, 2008 – 1000ks, od roku 2009 dosud – 1500ks, z toho je distribuováno 500ks pro celou Ameriku, 500ks pro Asii a 500ks pro Evropu)
Balení obsahuje číslovaný certifikát pravosti, knihu zmiňující se o historii monolitu a v neposlední řadě monokulární lupu, kterou je možno prohlížet jemné detaily rytiny.

Lícní strana zobrazuje:
Aztécký kalendář. V horní části je nápis CALENDARIO AZTECA (Aztécký kalendář). V pravé části je logo Mexické mincovny, v levé části je nominál mince 100 Pesos (mexických dolarů). V spodní části je zobrazen rok ražby, hmotnost a nápis PLATA PURA LEY .999. Okraj je hladký.

CalAzteca1kg_reverso

Rubová strana zobrazuje:
Uprostřed je státní znak Mexika – Orel držící v zobáku hada. Tento znak je obklopen nápisem ESTADOS UNIDOS MEXICANOS (Spojené státy mexické). Okolo tohoto nápisu je dalších 10 znaků Mexika, které se používaly v celé historii země. Okraj je hladký.

CalAzteca1kg_anverso

“Kámen Slunce” je čedičový disk o průměru 3,6 m a hmotnosti 24 tun. Byl odhalen při stavbě katedrály ve městě México, kde se dříve nacházelo centrum aztécké říše Tenochtitlán. Ačkoli jeho pravý původ zůstává dosud neobjasněn, nejvíce se o něm zmiňují aztécké prameny, podle nichž dostal i všeobecně známé jméno. Kromě počítání dnů, měsíců, let a dalších cyklů sloužil i k získávání údajů o drahách jednotlivých planet. Aztécký disk je kruhový a v jeho středu je vytesán v kružnici malý sluneční kotouč s tváří boha slunce Tonatiuha.
Zde odkaz na článek uveřejněný v National Geographic o tom co je “Sluneční kámen” (Piedra del Sol) Kamenný kalendář mohl sloužit jako pomník nebo i jako obětní oltář. Bůh slunce Tonatuih je zobrazen ve středu artefaktu a v každé ruce drží lidské srdce, zároveň je obklopen čtyřmi čtverci reprezentující předchozí stvoření, které zanikly mocí jaguárů, větru, deště a vody. Další reprezentací je právě Aztécký kalendář, který zobrazuje 18 měsíců, každý 20 dnů dlouhý, plus 5 “nešťastných” dní což v součtu dává 365 dní. Nakonec vidíme dva hady tváří v tvář a vytesaný datum umístěný mezi jejich ocasy.

09AztecCalendar_coinPro ty zájemce kteří se chtějí seznámit s počítáním času podle Aztéků podrobnější info :
Aztécký kalendář
Aztékové v praxi nepoužívali Mayský dlouhý počet. Pro měření času Aztékové přizpůsobili občanský rok slunečnímu. Rozdělili jej na osmnáct měsíců po dvaceti dnech (to je 360 dní). Chybějících pět dní přidali na konec roku a byly stejně jako u Mazů pokládány za neblahé. Jejich týden trval pět dní. Problematiku, kterou my řešíme podle u nás platného Georgiánského kalendáře přestupnými roky, řešili tak, že na konci každého jejich dvaapadesátiletého “století” uvedli kalendář do pořádku, vkládali v průměru 12,5 dne (tedy asi jednou 12 dnů a podruhé 13 dnů). Jejich letopočet začínal v roce 1091, kdy provedli krátce po svém příchodu reformu kalendáře. Čas uplynulý od této doby udávali jako počet uplynulých dvaapadesátiletých cyklů a dobu uplynulou od začátku posledního cyklu. Za tímto účelem dělili cyklus na čtyři pomocné třináctileté období.Vedle tohoto “občanského” kalendáře existoval ještě kalendář posvátný, nazývaný měsíční počet, i když s obíháním měsíce kolem země neměl nic společného. Skládal se stejně jako u Mayů ze třinácti měsíců po dvaceti dnech, měl tedy 260 dnů. Podle něj řídili slavnosti, obětní období i astronomické výpočty.

calendarrio aztVelice hezký popis aztéckého počítání času naleznete
zde.

Komentáře jsou uzavřeny.