O cenách mincí a jejich tvorbě.

O cenách mincí a jejich tvorbě.

Několik prvků, které určují cenu mince:

1) Stáří mince  – doslova mystické hledisko pro většinu laické veřejnosti. Drobná mince starší 100 let je pro ně nepředstavitelnou vzácností. Vždyť platila za našich babiček. Dostatečným   argumentem proti je snad cena římských bronzů Konstantinovců, které při stáří 1700 let pořídíte do 150,-Kč v celkem dobré kvalitě. Závěrem bude snad konstatování – stáří téměř neovlivňuje cenu mince.

2) Kov mince – je další “podstatné” hledisko, které můžeme vyvrátit cenou měděného 5h 1924, nebo dokonce pouze hliníkovými 3h 1962, 1Kč 1947, které jsou dokonce často padělány. Snad malé zamyšlení – drahé kovy samozřejmě určitou cenu nesou.  Zde se musím zmínit o změně ceny stříbra, která před rokem 1989 byla na 8,-Kč/g a při jiných cenových relacích a značně  poznamenala vnímání lidí. Ti vidí ve stříbrné minci ihned velkou cenu. Toto samozřejmě neplatí pro zlaté mince. Stručně však můžeme říci, že sběratelská cena je kovem modifikována velmi mírně. Novinkou v ocenění je myšlenka, že cennější je dobře dochovaná měděná mince než stříbrná. Stříbrnou si totiž uschoval kdekdo ale obyčejný oběhový nominál téměř nikdo. Po roce 1989 drahé kovy nežádal nikdo, cena běžných stříbrných mincí byla několik desetikorun. V současné době je znovu drahý kov žádán a světová cena stříbra překročila 15 Kč/g.

3) Množství dochovaných mincí – je jedno z nejpodstatnějších hledisek. Musíme však mít v patrnosti, že mnohdy velká část z dochovaných mincí do naší doby je trvale nepřístupná trhu sběratelů.  Například jde o muzea. Zjednodušeně jde o četnost dané mince na sběratelském trhu. Je třeba si rovněž uvědomit, že mnohdy vůbec nesouvisí počet dochovaných s počtem tehdy vyražených mincí. Jde o to jaká byla jejich likvidace z tehdejšího oběhu a následné uchování mincí v pokračující historii. Příkladem mohou být  nálezy českých denárů nebo brakteátů, které i když hromadné jsou uložené v muzeích.(Což je mimochodem dobře.) Pro sběratele zůstává ke koupi několik málo kusů původem ze starých sbírek.

4) Ekonomická situace na trhu – myslím tím zejména platební sílu potenciálních kupců – sběratelů. Souvisí to zejména se stavem společnosti. V minulých letech se ukázaly možnosti vývozu numismatického materiálu do okolních států což poznamenalo ceny na našem trhu. A hlavně vývoz způsobil úbytek materiálu  V současné době je situace mírně odlišná – naši obchodníci se pro přesycenost zahraničních trhů a rostoucí platební schopnost některých spoluobčanů  znovu orientují na domácí půdu. Bohužel nedostatek materiálu nám zůstal a stále rostoucí ceny také.

5.) Zájem sběratelů – některá období historie jsou “módní”, některá dost opomíjená. Všude na světě se sbírají především domácí mince. To také znamená, že jsou doma nejdražší. Je zde nejvíce sběratelů domácích mincí. Z historických mincí jde u nás zejména o Františka Josefa I. Asi pro rozmanitost, množství dostupných kusů a cenovou přístupnost tohoto období.

6.) Zachovalost mince – jedno z nejpodstatnějších hledisek. Obecně se každý snaží o co nejzachovalejší mince ve sbírce, i když některé poškození krásně dokumentuje třeba nedokonalost výroby ( nedoražení, pootočení,..) nebo dějinný vývoj (poškození znaku,…).

7.) Sběratelské katalogy – bohužel ovlivňují trh dost podstatně. Je nutné si uvědomit, že jsou vydávány často firmou, která v těchto cenách realizuje svůj prodej, ale určitě ne svůj nákup. Obecně proto můžeme říci, že ceny v katalogu jdou napřed a jsou jedním ze stimulujících prvků pro růst cen. Zároveň se musíme zamyslet nad tím, že přispívají k popularizaci numismatiky a významně prohlubují vědomosti sběratelů.

8) Vliv ekonomiky a stability měny – možnost investice do cenově rostoucích předmětů láká mnohé investory. Jen srovnání zhodnocení vkladu úročením bankou a zhodnocením vlivem rostoucí ceny u většiny numismatického materiálu je přímo ukázkové.( Není neobvyklé i o několik desítek procent. ) Nelze se potom podivovat nad skoupením některých mincí z našeho trhu a tím dalšímu růstu cen. Některé renomované finanční firmy dokonce doporučují vhodné investice do numismatiky svým klientům.

 Závěrem: cena je určována zákonem nabídky a poptávky, sběratelská cena je taková  cena kterou je sběratel ochoten za danou minci či jiný předmět  jeho sběratelského zájmu zaplatit

Komentáře jsou uzavřeny.