Prudký pokles ceny drahých kovů – proč?

Prudký pokles ceny drahých kovů – proč?

PONDĚLí 15. DUBEN 2013 |

Autor: Jiří Jánský

Pátek byl na trzích drahých kovů opravdu mimořádný. Cena zlata spadla na 1500 dolarů, aby dále klesla až na 1477 dolarů za troyskou unci. Graf ceny zlata předvedl pokles o 5%, což je mimořádný cenový pohyb. Cena stříbra klesla o 1,5 dolaru a zakotvila těsně pod 26 dolary za unci. V obou případech jde o pokles v době, kdy pozice producentů zlata i stříbra jsou postaveny silně proti dalšímu poklesu. Pokles cen zlata a stříbra nekoresponduje ani s cenovým výhledem LBMA. Co bylo důvodem pátečního výprodeje?

Většina pozorovatelů se shoduje, že propad ceny zlata a stříbra je důsledkem postoje ECB k další sanaci problematického Kypru. Zatímco u zemí PIIGS byly uplatněny standardní postupy, Kypr je sanován dle zcela jiných měřítek. Po krádeži části bankovních vkladů zkouší představitelé EU a ECB v kyperské laboratoři nový postup: dalších 10 miliard nad původní rámec půjčky je nepřímo podmíněno získáním dalších peněz z tzv. vnitřních zdrojů země. Kde Kypr tyto peníze sežene, když je po uši v dluzích? Krádež vkladů už proběhla. A tak množí se spekulace, že Kypr bude muset odprodat své zlaté rezervy.

Jsme u jádra věci. Pokud by se tento postup do budoucna aplikoval i na další zadlužené země, byl by efekt jasný: prodejní tlak na zlato i stříbro. Centrální bankéři a politikové by tak dosáhli i jiného kýženého efektu: zlato a stříbro by zlevnilo. A zkušení by v tichosti za nízké ceny zlato a stříbro nakupovali.
Nezkušeným střadatelům by se oficiálně pokles ceny zlata prezentoval jako riziko. A jak by reagoval nezkušený člověk, který nevidí pod politickou pokličku? Samozřejmě by se rád vrátil se svými penězi do banky. A tím by sociální inženýři z Bruselu získali nové možnosti pro další mimořádné daně – kyperská konfiskace části vkladů by se v té či oné podobě mohla opakovat.

Zkušenější investoři tuto hru prohlédli. Důkazem je setrvalý objem nákupu zlata a stříbra. Páteční objemy nákupů drahých kovů soukromými investory patří v celé Evropě k mimořádným. Samozřejmě si můžeme klást otázku, kam až klesne cena zlata a stříbra. Odpověď ale nezná nikdo. Ti, kteří se na finančních trzích pohybují už nějaký ten pátek, si nepochybně kladli stejnou otázku v roce 2008 a 2009, kdy akciové trhy padaly. Kdy nakoupit? Zachytit cenové dno je velmi těžké, ne-li nemožné. Platí staré přísloví, že nejlépe se nakupuje v době, kdy ulicemi teče krev. Kdo se touto radou řídil v letech 2008 až 2009, asi nelituje. Zejména pokud nakupoval postupně.

Obdobná situace je nyní na drahých kovech. Pokud bude finanční pomoc zadluženým zemím v budoucnu podmiňována odprodejem zlata ze státních rezerv, pak se můžeme dočkat nižších cen. Ovšem co budou zadlužené státy dělat poté, až vyprodají své zlato – a přesto budou tytéž země za čas znovu po uši v dluzích? Co bude potom? Nezapomínejme, že experiment s nekrytou měnou je tu pouhých 40 let.

Investiční zlato a investiční stříbro nejsou určeny pro cenovou spekulaci. Investiční zlato a investiční stříbro jsou určeny k zajištění proti inflaci, proti měnovým reformám, proti krádeži bankovních vkladů ála Kypr. Kdy má investor nakupovat? Když se mu cena líbí. Nejde o ulovení nejnižší ceny. Jde o vybudování vlastního bezpečnostního polštáře pro případ, že se sociálním inženýrům z Bruselu jejich hra jednou vymkne z rukou.

Zdroj: Silverum

Komentáře jsou uzavřeny.