Zlodějský stát a Kalouskovo doznání

Zlodějský stát a Kalouskovo doznání

Pane Kalousku, vaše řeči o „proflákaném a prožraném“ životě se týkají především vás a vám podobných. Pokud se dokážete takto vyjadřovat, musíte podle všeho být narušená osobnost, protože o sebereflexi se vzhledem k použití množného čísla- „prožrali a proflákali“- hovořit nedá…. K tomu zřejmě máte více než přátelský vztah k alkoholu a vaše politická kariéra je spojená s řadou korupčních zlodějských kauz, takže, prosím vás, neobviňujte plošně národ z toho, co jste sám spáchal a stále pášete.

Napadlo vás někdy, že si natisknete na kopírce peníze, abyste jich měli dost?  Slušného člověka to samozřejmě nenapadne, protože je to podvod, ale pro politiky je provozování tohoto „svinstva“ nepsaným pravidlem vždy, když potřebují udržet svou politickou moc.

 Amerika řeší krizi inflací

 Americká centrální banka FED zahajuje již třetí kolo tisku nekrytých dolarů, kterých chce tisknout 40 miliard měsíčně, což činí zhruba 758 miliard Kč. V předchozích dvou kolech FED do ekonomiky nalil již dva bilióny dolarů, tedy cca 38 biliónů Kč, a stále to nestačí. Tyto nové peníze budou použity na nákup státních dluhopisů, rizikových hypotečních aktiv, a tento podvodný proces bude probíhat zřejmě tak dlouho, dokud se USA nestane vlastnictvím FEDu, tzn., že skončí v rukách soukromé instituce, která má pravomoc k tisku nových a nových potištěných papírků. Vláda USA zvolila cestu z dluhové hypoteční krize bezohlednou inflací, kterou obírá své občany o jejich vydělané a naspořené peníze. V podstatě to je obyčejný podvod.

 Evropa má na krizi stejný lék

 Evropská centrální banka nezůstává pozadu a naplňuje ten samý podvodný scénář, kdy tiskne bilióny eur jak na běžícím pásu a nalévá je do všech těch zemí, které neumí nebo nechtějí hospodařit s vyrovnaným státním rozpočtem. A aby tento svůj plán mohli chytrolíni v evropském parlamentu realizovat, vymysleli tak zvaný evropský stabilizační mechanizmus a také smlouvu o rozpočtové odpovědnosti, která ve své podstatě obchází obsah smlouvy o Evropské unii, neboť ta sanaci dluhů ECB vysloveně zakazuje.

 Česko nezůstává pozadu a také řeší krizi inflací

 Ministr financí chemik Kalousek se rovněž vydal ve stopách světových a evropských šílenců a ještě se tím chlubí. Ač se zdá, že česká centrální banka je nezávislým subjektem (stejně jako je tomu u všech ostatních centrálních bank), jehož hlavním úkolem je především hlídat únosný poměr inflace, postupuje tak, že je inflace „roztáčena na plné obrátky“. Je zcela nepochopitelné, že všechny zmíněné centrální banky provádí stejné nestoudné okrádání občanů svých vlastních zemí. Co se za tímto podvodem skrývá???????  Co je to za špinavou hru, ve které politici porušují ústavu a zákony??????????

 Celosvětová likvidace hodnoty peněz

 Teoreticky je každá natištěná bankovka, která není podložená materiální produkcí, podvod. Jsou to falešné peníze, které ničí hodnotu měny a jsou příčinou následného růstu cen všech komodit.  Nejvýrazněji se tento celosvětový podvodný proces promítá do růstu cen energií, které následně zapříčiní další zdražování produktů. Stačí si jen vzpomenout, kolik drobných mincí již neexistuje, protože pozbyly svoji hodnotu tak razantně, že si za ně již nic nekoupíte. Zrušily se haléře, desetníky, dvacetníky, padesátníky… a co přijde teď? Zrušíme základní jednotku naší měny, korunu? A to samé probíhá i v ostatních zemí. Dnes nepostavíte dvoupodlažní rodinný dům za sto tisíc, jak tomu bylo za mého mládí. Dnes na ten samý dům budete potřebovat několik miliónů, a o tom tato lumpárna je. Z kapes se nám vytratily drobné, ale zato v nich máme kovovou padesátikorunu, dvoutisícikoruny, a dokonce pětitisícikoruny. Přitom si mnoho z nás pamatuje jako nejvyšší peněžní platidlo stokorunu. Právě rozdíl mezi tou stovkou a pětitisícovkou je to, oč vás stát v průběhu let okradl. Toto je pravá podstata výše inflace, která je dnes, po čtyřiceti létech, cca na 5000%. A přitom růst mezd, který za inflací značně pokulhává, se pohybuje na úrovni cca 1500%. Jedná se o fenomén ztráty hodnoty všeho, který se promítá v celé oblasti lidského života. Oblastí, na kterou tento nehorázný podvod dopadá nejvíce, jsou úspory občanů. Člověk odvádí nemalé finance celý svůj produktivní život, na to, aby mohl svoje stáří prožít v klidu a finančně zabezpečen a netuší, že stát jej během 30 let okradl na stěžejních výdajích domácnosti až o 80% původní hodnoty. Zásadní a největší krádež je páchána na občanech tím, že vložené prostředky, v rámci současného systému střádané celoživotně a určené na důchod, se občanovi vrátí jen cca ze 60%,  neboť zbytek prohospodaří a spotřebuje stát svojí byrokratickou mašinérií. Dalších cca 50% občan ztratí vlivem inflace, kterou prostě stát před občanem podle tají. A to nemluvím o tom, že v roce 1993 bylo tři sta třicet miliard z důchodového rezervního účtu Klausovou, a následně Topolánkovou, vládou ukradeno a použito na sanaci bank, které následně stát za hubičku prodal zahraničním investorům. Paradoxem je, že tytéž banky nás dnes ovládají a drtí nesplatitelným dluhem.

 Politická verbež

 Vše se odvíjí od schopnosti umět hospodařit a nepřipustit lumpárny, které politici pášou. Zadluženost celého světa je tak veliká, že tyto dluhy jsou pro dlužné země přirozenou cestou nesplatitelné. A tak politici, aby neskončili na smetišti politických dějin nebo také v kriminále, kam mnozí nepochybně patří, neboť porušili základní rozpočtová pravidla správy země, zneužívají své politické moci ke skrytému okrádání obyvatelstva, aby oddálili, dle mého názoru neodvratitelný, ekonomický zvrat. Zcela nechápou, že peníze samy o sobě žádné bohatství nevytvářejí. Tiskem peněz se pouze rozmělňuje jejich hodnota, která se přesouvá od toho zodpovědného k nezodpovědnému. Bohatství vzniká jen poctivou prací lidí ve výrobě, poskytováním služeb, obchodem, tedy podnikáním. A k této stěžejní oblasti, na které jsou postaveny základy státu, se stát chová jak nenasytná pijavice.

 Pokud očekáváte, že pro popsanou situaci vidím nějaké zázračné okamžité řešení „s platností od zítřka“, není tomu tak. Současní politici jsou na tom stejně, s tím rozdílem, že oni si s tím hlavu příliš nelámou, žijí dneškem- nahrabat si co nejvíc pro sebe z veřejných financí – a „po nás potopa…“. Dosti často se ozývají názory, že řešením je celosvětový reset dluhu.  A novou společnost začít budovat na základech, kde by dluh nesměl existovat. Tam, kde není dluh, není ani inflace a společnost by se přirozenou cestou vyhnula všem těm svinstvům, které již v minulosti mnohokrát zažila a zřejmě ještě zažije. Dle mého názoru je třeba ubrat na nenasytné bezhlavé spotřebě, na kterou společnost není schopna vytvořit prostředky a tento vytvořený deficit následně řeší dluhem.

 Společnost se musí vrátit k přirozeným procesům

 Základem pro vyrovnání rovnováhy mezi spotřebou a výdaji je razantní omezení výdajové oblasti, která musí být přesunuta do oblasti příjmové. Tímto procesem se okamžitě zlevní práce a zvýší se konkurenceschopnost. Daně nesmí v žádném případě tlumit výrobní proces, který je jediným tvůrcem pracovních míst. Prosperitu národa nevytváří stát, ale pracující lidé a podnikatelé. Čím méně se stát do těchto přirozených tržních procesů plete, tím lépe tyto procesy samovolně fungují a společnosti tak přináší celoplošný prospěch. Státu přísluší dohled nad dodržováním spravedlivých zákonů, potírání korupce a zločinnosti, podpory vědních a inovačních procesů a vzdělanosti národa. To nejhorší, co stát může své společnosti provést, je, že začne přirozené samoregulační procesy regulovat. Výsledkem je současný stav.

 

 Společnost, která dobře funguje a není zatížena nepřiměřeným dluhem, nepotřebuje:

  • Exekutory!!!!!!!
  • Banky – stačí jedna centrální, která by dohlížela na nepřetržitý tok financí ekonomikou, aby peníze stále pracovaly pro celou společnost tam, kde mají, ne v rámci nesmyslu zvaného burza nebo úvěrů zatížených úrokem;
  • Soudy – cca 90% soudních procesů je o penězích a dluhu;
  • Právníky – ti bohužel parazitují převážně na sporech založených na dluhu;
  • Policii – i zde se porušuje zákon hlavně pro peníze;
  • Tisíce úředníků přerozdělujících dotace, které jsou ve své podstatě chytře vázány na systém dluhu;
  • Krajské úřady – je to zcela zbytečný orgán na ovládání a rozdělování peněz, který supluje pravomoci místních samospráv;
  • Senát – který nemá žádné pravomoci;
  • Dvousetčlenný parlament – padesát poslanců pro tak malý stát, jako je ČR, musí bohatě stačit;
  • 14 ministerstev – je třeba je sloučit na 7, i tak jich bude dost.

Vše uvedené by se smrsklo na potřebné minimum. Politická reprezentace, ať by byla jakákoliv, by ze zákona nemohla opět uvrhnout státní ekonomiku do dluhové pasti, neboť by nemohla nakupovat nic, na co by si stát nevydělal nebo případně nedokázal splácet. No řekněte, nežilo by se nám lépe? Všechny vyjmenované instituce a celá řada dalších, vytváří neúměrnou spotřebu státu, kterou společnost nedokáže bez dluhů unést. Stát se více a více zadlužuje, i proto, aby někoho zachraňoval (v minulosti to byly například banky), ale už neřeší, kdo zachrání samotný stát.  Celý systém se dá přirovnat k systému „letadlo“, neboť bezohledně vytváříme deficit, který okrádá o peníze naše potomky, sobecky si užíváme jejich spotřebou dnes a nemyslíme na to, co bude zítra.

Z historie lze vyčíst, že vždy, když panovníkům došly peníze, natiskli si je.  Pokaždé tento podvod skončil tragicky. Stát totiž žádné bohatství nevytváří, on jen za pomoci daní přesouvá z jedné oblasti do druhé a notnou část těchto prostředků formou přebujelé byrokracie zcela neefektivně promrhá. Řešení je nasnadě. Méně spotřebovávat a více vytvářet. Sanace státních dluhů státními dluhopisy, které ČNB zaplácne natištěním nových nekrytých peněz, je hazard s falešnými trumfy, které politici vytahují z rukávu, aby předvedli národu, jak jsou neomylní.

 

Tím nejpodstatnějším z událostí posledních dnů je Kalouskovo doznání ohledně toho, co tady on, za asistence celého politického establišmentu,  spáchal se státní ekonomikou. Jeho slova o prožrání a flákání, která vedou ke konci zlatých časů, jsou, bohužel, v případě mnohých neuvěřitelnou krutou pravdou. Pokud se někdo domnívá, že tato sova byla opilcem Kalouskem bezmyšlenkovitě vyřčena vlivem požití alkoholu, tak se mýlí. Je to opět ten samý opakující se scénář, kdy Kalousek, jako již několikrát, otočil o třistašedesát stupňů a začal kritizovat to, čeho je sám strůjcem. Přesně jako před volbami, když rozeslal lidem složenku na 120 000,-Kč. Dnes, po dvou letech jeho dalšího působení na postu ministra financí, se již jedná o částku o 40 000,- Kč vyšší, a to hlavně proto, že prosadil další vydání státních dluhopisů. Salto vzad rovněž předvedl u podvodu s jím připravovaným ekotendrem a je pravděpodobné, že to samé se stane, jakmile ucítí, že neprojdou církevní restituce. Jeho celkové počínání se dá hodnotit takto:

V podstatě pochopil, že jeho šance na úspěch ve volbách se postupně vytrácí, tak jak se vytrácí ochota jej podporovat například z řad starostů, a chce se mermomocí zalíbit levicově orientovaným voličům. Tudíž neváhá a „zvyšuje bohatým daně“ jak o závod. Fór je v tom, že každé navýšení daní se musí zákonitě obratem promítnout do cen výrobků a služeb, takže s plnou vahou dopadne na každého důvěřivého občana. Kalousek dělá z lidí voly a jeho bezpáteřní praktiky jsou zcela na úrovni rétoriky komunistických a odborových předáků. A není se čemu divit, už jednou se o koalici s komunisty pokusil a pokud to bude třeba k dosažení jeho zvrácených cílů, udělá to bezpochyby zas.

Petr Havlíček

 

převzato z   http://havlicekpetr.blog.idnes.cz/c/288804/Zlodejsky-stat-a-Kalouskovo-doznani.html

Komentáře jsou uzavřeny.