Stříbro


 Stříbro

Stříbro, chemický vzorec Ag, (Argentum) je krychlový minerál. Krystalizuje z horkých roztoků, hromadí se v oblasti cementačních zón nebo v usazeninách. Tvoří pseudomorfózy po jiných minerálech obsahujících stříbro.

Dokonalé krystaly jsou vzácné, nejčastěji to jsou tvary krychle, dvanáctistěnu a osmistěnu. Krystaly jsou obyčejně jednostranně nebo kostrovitě vyvinuté, takže vznikají tvary o zdánlivě nižší souměrnosti. Vývoj kostrovitý a drátkovitý je podobný jako u mědi. Drátkovité agregáty bývají zkroucené nebo jakoby sestavené z jiných rovnoběžných drátků, jindy tvoří plechy, plíšky, tenké kůry a povlaky, ještě častější jsou kusy zcela nepravidelné.

V zemské kůře se stříbro vyskytuje pouze vzácně. Průměrný obsah činí kolem 0,07 – 0,1 mg / kg. V mořské vodě je jeho koncentrace přibližně 3 mikrogramy v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom stříbra přibližně 1 bilion atomů vodíku.

V přírodě se stříbro obvykle vyskytuje ve sloučeninách, vzácně však i jako ryzí kov. Téměř vždy je stříbro příměsí v ryzím přírodním zlatě. Z minerálů stříbra je nejvýznamnější akantit a jeho vysokoteplotní modifikace (nad 179 °C) argentit Ag2S.

Jako zdroj pro průmyslové získávání stříbra jsou však rudy olova, mědi, niklu nebo zinku. Nejvíce používanou metodou pro získávání i čištění ryzího stříbra je elektrolýza, z halogenidů je však možno jej jako ryzí získat i pyrometalurgicky přímým tavením.

Největšími světovými producenty stříbra jsou Mexiko, Kanada, Peru, Austrálie, Jihoafrická Republika a USA. V Čechách se ve středověku dobývalo značné množství stříbrných rud. Nejznámější lokalitou je patrně Kutná Hora – kromě dobývání a rafinace stříbra zde vznikla i královská mincovna, kde byly raženy známé stříbrné groše. Další lokality s výskytem stříbrných rud nalezneme i v Krušných horách a na Českomoravské vysočině.
Stříbro je stéle ve větší míře používáno v různých odvětvích průmyslu. Vyznačuje se nejlepší elektrickou a tepelnou vodivostí ze všech známých kovů. Slouží jako součást různých slitin pro použití v elektronickém průmyslu, výrobě CD i DVD nosičů a šperkařství, jeho sloučeniny jsou nezbytné pro fotografický průmysl.

Dále je stříbro pro svoji vzácnost využíváno k investičním účelům jako “investiční ” drahý kov. Protože jeho výskyt v přírodě je stále vzácnější, je vysoce pravděpodobné, že cena stříbra poroste i v budoucnu.

Základní fyzikálně chemické vlastnosti

Protonové číslo 47
Relativní atomová hmotnost 107,8682
Skupenství (při 20°C) pevné
Teplota tání 961,78°C (1234,93 K)
Teplota varu 2162°C (2435 K)
Elektronová konfigurace [Kr] 4d10 5s1

Poloha stříbra v periodické tabulce

Díky protonovému číslu 47, stříbro zaujímá pozici – skupina: 11 (I.B), perioda: 5. Stříbro patří mezi tzv. přechodné prvky.

Vlastnosti stříbra z pohledu elektrotechniky

Ze všech prvků stříbro vykazuje nejlepší elektrickou i tepelnou vodivost.

Rezistivita 0,0163 [Ohm.mm2.m-1]
Konduktivita 61,5 [S.m.mm-2]
Teplotní součinitel odporu (pro 0 až 100°C) 0,004 [K-1]

 Sloučeniny stříbra

AgNO3 – dusičnan stříbrný – bílá krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě, používá se k přípravě jeho dalších sloučenin

Ag2S – sulfid stříbrný, černá, nerozpustná sloučenina, vzniká působením sulfanu (H2S)

Ve vodě nerozpustné halogenidy stříbra – AgCl, AgBr a AgI – jsou citlivé na světlo, což se využívá ve fotografii (hlavně bromid stříbrný).

Původ slova stříbro

Existuje domněnka, že slovo stříbro či jeho anglická podoba silver pochází z akkadského slova sarpu. Nicméně jeho původ není úplně jasný. Dá se však tvrdit, že cesta tohoto slova nevedla přes latinu nebo řečtinu (argentum).

Slovo stříbro v jiných jazycích

anglicky silver
německy das Silber
slovensky striebro
rusky серебро
francouzsky argent
italsky argento
latinsky Argentum
španělsky Plata
portugalsky Prata
chorvatsky Srebro
polsky Srebro
esperanto Arĝento
maďarsky Ezüst
finsky hopea
japonsky
korejsky
zjednodušená čínština

Komentáře jsou uzavřeny.