Zlato

Základní fyzikálně – chemické vlastnosti zlata

Chemická značka Au (lat. Aurum)
Relativní atomová hmotnost 196,97
Hustota 19,300 g/cm3
Tvrdost 2,5
Teplota tání 1 064,2 °C, tj. 1337,33 K
Teplota varu 2 807 – 2 856 °C, tj. 3 080 – 3 129K

Zlato – všeobecné údaje

Zlato se vyskytuje ve všech vrstvách zeměkoule, a proto se dnes těží jak tradiční zlatokopeckou metodou tak v gigantických povrchových velkolomech či v tříkilometrových hlubinných dolech v Jižní Africe.

Odhaduje se, že veškeré zlato vytěžené za celou historii lidstva, váží přes dvě stě tisíc tun, více než 90 % z  tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v  Kalifornii. Přitom hrana z něho hypoteticky vytvořené krychle by nepřesáhla 22 m. Vešlo by se tedy pod oblouk pařížské Eiffelovy věže. Taková krychle by se dala teoreticky opravdu vyskládat. Zatímco ostatní kovy se těží, taví, užívají a mizí rozptýleny ve výrobcích po celém světě, kde korodují a ztrácejí se, zlato nikoliv.  Odhaduje se, že každoročně bude přicházet na trh kolem dvou až tří tisíc tun zlata, pokud nebudou objevena další významná ložiska nebo pokud nebudou vyvinuty zcela nové revoluční technologie těžby. I v tom je jeho výjimečnost. Centrální banky dnešního světa skladují na 32 tisíc tun zlata a další desítky tisíc tun se určitě najdou mezi různými fondy, soukromými sběrateli nebo obyčejnými lidmi v podobě zlatých šperků, mincí nebo zlatých cihliček.Ve slitku, který se právě nyní obchoduje třeba v Zürichu, je možná obsažené zlato vytěžené v rozmezí několik tisíc let. Část zlata ve slitku možná byla vytěžena ve starém Egyptě, další připlulo z říše Inků, něco pochází z dnešních jihoafrických dolů a kdo ví, jestli část nepochází ze středověkých těžeb v Jílovém v Čechách.

Z hlediska vlastností je zlato kovem značně těžkým (skoro třikrát těžší než železo), jeho měrná hmotnost je 19,29 g na krychlový centimetr, to napomáhá technologiím těžby založeným na gravitaci. Krychle zlata o váze 1 tuny má hranu dlouhou pouhých 37,27 cm. Je odolné vůči kyselinám a solím. Rozpustné je jen lučavkou královskou, tedy směsi kyseliny chlorovodíkové a dusičné, a v roztocích kyanidů. Toho je hojně využíváno při jeho těžbě v rudách s mikroskopicky rozptýleným výskytem zlata. Zlato vyniká chemickou odolností, tažností, kujností. Protože je nejen měkké ale i neobyčejně kujné a tažné, 1 gram zlata což je kulička o průměru něco málo přes 2 mm, může být rozklepán na fólii o ploše cca 1 m2 a tloušťce 230 atomů. Podobně lze z 1 gramu zlata vytáhnout drát o průměru 20 mikrometrů, dlouhý neuvěřitelných 165 m nebo jej roztepat do průsvitného plechu o ploše cca 1 m2, zlato o 1 cm3 stačí na plech o ploše asi 18 m2.

Podoby zlata

Se zlatem se lze setkat v mnoha podobách. Vzhledem k tomu, že ryzí zlato je velmi měkké, pro výrobu šperků i oběžných mincí se vždy používalo ve formě slitin s jinými kovy, nejčastěji se stříbrem a mědí. Proto je u zlata kromě hmotnosti vždy určující i údaj o jeho ryzosti. Druh a podíl příměsí určuje tvrdost a barvu výsledné slitiny – od bílé po červenou.

Hmotnost zlata se udává buď v gramech nebo v tradičních jednotkách – trojských uncích, označovaných zkratkou “oz” (trojská unce = 31,1034807 gramů). Podobně ryzost zlata se udává buď v tisícinách vyjadřujících podíl zlata ve slitině (např. 999,9 / 1000) nebo v tradičních karátech. Jeden karát představuje 1 / 24 zlata ve slitině. Ryzí zlato 999,9 / 1000 má tedy 24 karátů. Zatímco obsah zlata ve slitinách, z nichž byly vyráběny historické oběžné mince nebo šperky, se v jednotlivých případech dost lišil, investiční zlaté slitky  a mince jsou vyráběny z ryzího zlata 999,9 / 1000. U investičních zlatých mincí to ovšem neplatí. Například jihoafrický Krugerrand nebo americký Eagle je ražen z 22 karátového zlata (916,7 / 1000). Naproti tomu kanadský Maple Leaf, australský Nugget nebo rakouský Philharmoniker z ryzího 24 karátového zlata (999,9 / 1000). Většina zlatých slitků je vyrobena z „ryzího“ 24 karátového zlata o ryzosti 999,9 / 1000. Není se však třeba obávat, že koupíte-li si uncový Krugerrand, získáte méně zlata než třeba v uncovém australském Nuggetu. V obou bude zlata stejně – 31,103 g, tedy jedna trojská unce. Velikost a celková hmotnost Krugerrandu však bude kvůli nižší ryzosti zlata, z něhož je vyroben, oproti Nuggetu o něco vyšší. Krugerrand také bude o něco tvrdší, takže pokud se s ním budete často mazlit, tak rychle se vám neošoupe.

Zajímavosti o zlatě

  • K získání jediné unce ryzího zlata je potřeba 38 hodin práce jednoho horníka, 1400 galonů vody, dávka elektřiny se, kterou by velká domácnost vydržela 10 dní, 282 – 565 krychlových stop stlačeného vzduchu a množství různých chemikálií, jako je kyanid, různé kyseliny, olovo, borax, vápno.
  • Jedna tuna zlata se vejde do krychle o  hraně 37,27 centimetru.
  • Do roku 2001 se na celém světě vytěžilo asi 145 000 tun zlata. Více než 90 % z  tohoto množství bylo vytěženo po roce 1848, kdy bylo objeveno zlato v  Kalifornii.
  • Nejprodávanější zlatá mince na světě je jihoafrický Krugerrand. Tato nejznámější a  nejcennější jihoafrická mince je ražena od roku 1967. Od té doby bylo vyrobeno 54,5  milionu těchto mincí.
  • V  jižní Africe se zlato těží z  hloubky kolem 3000 metrů. Nyní se dokonce reálně uvažuje o  těžbě z hloubky více než 4500 metrů.
  • Jeden z  největších a  nejznámějších nuggetů byl nalezen v  roce 1869 v  jihovýchodní Austrálii v  oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramu a  je znám pod jménem Welcome Stranger.
  • Bílé zlato je složené ze 75 % z  čistého zlata a  z  25 % ze slitiny niklu a  zinku. Žluté zlato obsahuje 75 % čistého zlata a  25 % slitiny tvořené amalgámem stříbra a  mědi (změnou poměru složení těchto dvou kovů je možné dát zlatu různé zbarvení). Červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a  mědi.

 Historie zlata

Zlato bylo poprvé objeveno jako lesklé, žluté valouny. “Zlato je tam, kde jej naleznete”, praví staré přísloví a zlato se poprvé objevovalo ve svém přírodním stavu v tocích po celém světě. Není pochyb o tom, že to byl kov, se kterým se seznámili první lidé. Zlato se stalo součástí veškerých lidských kultur. Jeho lesk, přirozená krása, snadná zpracovatelnost a nezničitelnost z něho udělaly předmět, se kterým se dobře pracuje, a který slouží i pro potěšení.

Protože zlato je široce rozptýleno po celém světě, jeho objevy byly známy v mnoha lokalitách. A téměř každý, kdo zlato nalezl, jím byl ohromen stejně tak jako kultura, jíž byl příslušníkem.  Zlato tak bylo prvním kovem, široce známým lidské rase. Co se týká historického vývoje technologie, považujeme zpracování železa a mědi za největší milníky, které přispěly hospodářskému a kulturnímu rozvoji – ale první bylo zlato!

Zlato se ze všech kovů nejsnadněji zpracovává. Nachází se ve skutečně ryzí a zpracovatelné podobě, zatímco jiné kovy se nachází spíše v rudách, které jsou obtížně tavitelné. Prvotní užití zlata bylo nepochybně dekorativní a jeho lesk a trvanlivost (zlato nekoroduje a nešpiní se) byly spojovány s božstvy a králi našich civilizací.

Zlato mělo odjakživa velkou moc. Raná historie  prvních kontaktů lidí se zlatem je pro nás dávno ztracena, ale jeho spojování s bohy, nesmrtelností a bohatstvím jsou společné mnoha kulturám po celém světě. První civilizace spojovaly zlato s bohy a vladaři a zlato bylo vyhledáváno v jejich jménu  a věnováno jejich slávě. Lidé většinou intuitivně připisovali zlatu velkou hodnotu a spojovali jej s mocí, krásou a kulturní elitou. A protože zlato je široce  známo po celém světě, nacházíme stejné názory na zlato ve starých i moderních civilizacích naprosto všude.

Zlato, krása a moc kráčí vždy ruku v ruce společně. V dávných dobách se ze zlata budovaly chrámy a idoly (zlaté tele), nádobí, vázy všeho druhu a samozřejmě šperky pro osobní obdiv. Trojské zlato, nalezené při vykopávkách v Turecku, datující se do období mezi 2450 – 2600 př.n.l, představuje celou škálu zlatnické práce od drobných šperků po zlaté náhrobky. V této době bylo zlato vysoce ceněno, ale zatím nebylo platidlem. Bylo využíváno mocnými té doby nebo užíváno pro předměty uctívání při bohoslužbách.Zlato mělo pro lidi vždy svou hodnotu a to dokonce předtím, než se stalo platidlem. Toto je demonstrováno mimořádným úsilím zlato získat. Hledání zlata je celosvětovou snahou s tisíciletou historií, která zasahuje dále než do doby 700 př.n.l., kdy se začaly používat zlaté mince.

Při hledání zlata používali Féničané, Indové, Číňané i další národy válečné zajatce, kteří pracovali v dolech po boku otroků a zločinců. Toto se událo v dobách, kdy zlato nemělo hodnotu „peněz“, ale bylo považováno za žádané zboží.
Hodnotu zlata přijal celý svět. A i dnes, stejně tak jak v dávnověku má zlato svou vnitřní a univerzální přitažlivost. Ale jak se ze zlata stalo zboží a měrná jednotka hodnoty?

Změřené množství zlata se stalo penězi. Krása zlata, jeho nedostatek, unikátní hustota (žádný jiný kov kromě platiny je stejně těžký), jednoduchost  zpracování a měřitelnost z něho udělaly přirozený prostředek směny. Zlato dalo vznik konceptu peněz: přenosné, soukromé a trvalé. Zlato (a stříbro) v podobě standardizovaných mincí nahradilo směnný obchod a zjednodušilo obchodování.

Zlato se stalo penězi ve starověkém Řecku. Řekové dolovali zlato v celém Středomoří a Středním východu již v dobách 550 l př.nl a jak Platón, tak Aristoteles psali o zlatu a měli své teorie o původu jeho vzniku. Zlato bylo spojováno s vodou (což bylo logické, protože většinou se nacházelo ve vodních tocích) a předpokládalo se, že  zlato je mimořádně hustou kombinací vody a slunečních paprsků.

Řecká věda možná byla primitivní, avšak Řekové se naučili téměř vše o dolování zlata. Do doby smrti Alexandra Makedonského (323 př.n.l) Řekové těžili zlato od Herkulova pilíře (Gibraltar) až po střední Asii a Egypt, kde doposud nacházíme pozůstatky jejich dolů. Některé doly byly vlastněny státem,  jiné byly těženy soukromě a státu se platily poplatky z těžby. Také Nomádi jako Skythové těžili zlato v celém svém regionu a dochované zlato Řeků s Skythů má vysokou uměleckou hodnotu.

 Říše římská opět zdokonalila dobývání zlata. Římané těžili zlato po celém svém impériu a značně zdokonalili těžební postupy. Odkláněli proudy vody, aby mohli těžit hydraulicky a používali stavidla. Těžili pod zemí, používali vodní pohon (vodní kola) a nahřátím zlatonosné rudy oddělovali  zlato od kamene. Byli schopni efektivněji těžit již staré doly a jejich hlavní pracovní silou byli opět váleční zajatci, otroci a odsouzení vězni. Byl to peněžní standard, který byl základním kamenem světového hospodářství.  Koncept peněz (zlato a stříbro ve standardizované hmotnosti mincí)  umožnil světovým ekonomikám jejich expanzi a prosperitu. Během  rozkvětu vlády Řecka a Římu v Západním světě, plynulo zlato a stříbro do Indie výměnou za koření a do Číny výměnou za hedvábí. Římské zlaté a stříbrné mince vládly od Británie po Severní Afriku a  Egypt.

Na svět přišly peníze a jejich jméno bylo ZLATO.

 

 

 

 

Kilogramové zlaté cihly v prodejně na letišti v Dubaji – video

Komentáře jsou uzavřeny.